• Kybernetické útoky na demokracii, které odhalily hrozbu digitální nadvlády totalitních režimů nad demokratickými zeměmi s využitím sociálních sítí, jejichž prostřednictvím pronikají dezinformace, manipulace s veřejným míněním a nenávist do každé domácnost a občané kvůli těmto útokům čelí osobní, finanční, zdravotní, nebo smrtelné újmě.
• Sociální válka: Konfliktní situace mezi občany na sociálních sítích, kde se nejvíce projevuje nenávist. Sociální válka ohrožuje demokracii a destabilizuje sociální vztahy.
• Kyberšpionáž: Kybernetické útoky s cílem získat citlivé informace pro ekonomický zisk, konkurenční výhodu nebo politické důvody, představuje hrozbu pro národní bezpečnost a suverenitu státu, včetně možného ovlivňování zahraniční politiky.
• Kybernetická mafie, která je sofistikovanou skupinou, specializující se na vydírání, zastrašování, vyhrožování, sledování a okrádání v kybernetickém prostoru.
• Kybernetická vražda: Šíření nenávisti, extremismu nebo dezinformací on-line, může vést k fyzickým nebo psychickým újmám obětí.
• Kyberpomluva: Šíření nepravdivých informací za účelem poškození pověsti obětí a rozvrácení sociálních vztahů, ohrožuje životy a zdraví občanů.
• Kybernenávist: Šíření nenávisti on-line ohrožuje bezpečnostní, sociální, ekonomickou a právní stabilitu a mezilidské a virtuální vztahy, zvyšuje riziko sociálních konfliktů a má potenciál vést k reálným násilnostem.
• Kyberrasismus: Hanobení lidské rasy, etnických skupin nebo národnostních menšin ve virtuálním prostoru představuje vážnou hrozbu pro sociální soudržnost a rovnost.
• Kyberšikana: On-line obtěžování a útoky prostřednictvím moderních informačních technologií zahrnuje různé formy útoků, jako jsou hrozby, šikanózní texty, publikace osobních údajů a další.
• Kyberperverze: Vytváření a šíření obsahu, který je zvrácený, odporný a ohrožuje nejen lidské životy a zdraví, ale i bezpečnost, pokud dochází k šíření násilných nebo hrubých obsahů on-line.
• Kyberagrese: Verbální napadení, urážky nebo vyhrožování, které může občanům způsobit vážné újmy, vede k reálným incidentům násilí a ohrožování bezpečnosti.
• Kyberlynč: Pranýřování a ponižování občanů na sociálních sítích způsobuje smrtelnou, zdravotní újmu, vytváří atmosféru nenávisti a nepřátelství online.
• Trolling: záměrné vyvolávání hádek a konfliktů online pomocí pobuřujících zpráv ohrožuje demokracii a životy a zdraví občanů, účelem je narušit poklidné diskuse a vyvolat emocionální reakce.
• Kyberextremismus: Šíření politicky nebo ideologicky motivovaných postojů on-line s potenciálně škodlivými důsledky pro stát a představuje vážnou hrozbu pro politickou stabilitu a bezpečnost.
• Kyberdezinformace: vyjádření mezinárodní nevládní organizace Digital Policy Institute – millennium 3000: Celý svět používá nesprávnou definici k pojmu „dezinformace“. Správná definice zní takto: Dezinformace je termín používaný k označení jakéhokoli druhu informace, ve které je zahrnuta lež, manipulace a propaganda. Šíření dezinformací má natolik destruktivní dopad, že se kvůli nim může stát a jeho obyvatelé ocitnout v kritickém ohrožení.
• Kyberdiktatura, kybertotalitarismus, kyberautoritářství: Jedná se o nejobávanější kybernetické hrozby, zahrnující psychický teror, bezpráví, diskriminaci a šikanu atd. Snaha všech je ovládnout virtuální svět prostřednictvím dezinformačních webů a sociálních sítí, což může mít značný dopad na reálný svět.
• Kyberdiskriminace: Jedná se o zvláště závažný zločin, při kterém dochází k nerovnému zacházení, sociální nespravedlnosti, ohrožení práv a svobod, umlčování, útisku, podpoře a propagaci nenávisti vůči odlišným národnostem, rasám a náboženstvím. Zahrnuje bránění nebo odepření vyjádřit jiný názor, který není v rozporu s ústavním pořádkem právního státu, a také zastrašování, vyhrožování a dehonestaci rasy a lidské důstojnosti. Kyberdiskriminace má vážné důsledky pro společenskou soudržnost a lidská práva.
• Kyberparafilie: Zločinné chování parafila, které kvůli své sexuální poruše ohrožuje životy, zdraví a bezpečnost občanů. Může se projevovat nebezpečnými on-line praktikami. Kyberparafilie představuje hrozbu pro individuální bezpečnost a soukromí v digitálním prostoru.
• Falešné účty: Zakládání falešných účtů s cílem podporovat a propagovat sociální terorismus nebo páchání kyberzločinů, tyto účty mohou být vytvořeny k manipulaci s veřejným míněním a podpoře negativních agend on-line.
• Kyberkanibalismus: Kybernetičtí kanibalové prohledávají webové platformy, jako jsou blogy a fóra, kde hledají osobní informace o oběti. Doslova „požírají“ lidské soukromí, odhalují tajemství a zapojují se do cílených útoků na lidskou důstojnost.
  
  

Hlavní příčiny zločinů z nenávisti

Seznam příčin zločinů z nenávisti, které jsou důsledkem sociálního terorismu, je rozsáhlý a komplexní, a zahrnuje různé faktory a kontexty: 

• Nenávist vycházející z předsudků a stereotypů: Lidé mohou být motivováni nenávistí vůči jedincům nebo skupinám z důvodu předsudků a stereotypů spojených s jejich rasou, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, genderovou identitou nebo jinými charakteristikami.
• Sociální a ekonomické nerovnosti: Nerovnost a chudoba mohou vést ke zvýšenému napětí mezi různými skupinami v společnosti a vytvářet půdu pro nenávistné myšlenky a jednání.
• Politická manipulace a extremismus: Politické strany, extremistické skupiny a média mohou využívat nenávist jako prostředek k manipulaci a získání podpory nebo k dosažení politických cílů.
• Náboženský fundamentalismus: Náboženská nenávist může být motivována extremistickými výklady náboženských textů nebo hierarchií, které podněcují nenávist vůči jiným náboženským skupinám.
• Chybějící vzdělání a osvěta: Nedostatečné porozumění a osvěta ohledně rozmanitosti a tolerance mohou přispívat k šíření nenávisti a diskriminace.
• Psychologické faktory: Jedinci, kteří trpí psychickými problémy spojenými s nenávistí, agresivitou nebo nízkým sebevědomím, mohou být náchylnější k provádění zločinů z nenávisti.
• Internet a sociální média: Anonymita a dostupnost internetu mohou vést k šíření nenávistných názorů a povzbuzovat k nenávistným činům vůči jednotlivcům nebo skupinám.
• Nacionalismus a xenofobie: Přehnaný pocit příslušnosti k vlastní národní skupině a strach z cizinců může vést k nenávisti a agresivitě vůči přistěhovalcům nebo menšinám.
• Historické a kulturní faktory: Dlouhodobé konflikty, válečné události a kulturní stereotypy mohou zakořenit nenávist v kolektivní paměti a podněcovat nenávistné chování.
• Soudobé politické a sociální události: Aktuální události, jako jsou teroristické útoky, migrační krize nebo politické konflikty, mohou vyvolávat strach a nenávist vůči určitým skupinám lidí.

Tyto příčiny mohou působit samostatně nebo vzájemně interagovat, což komplikuje snahu o potlačení zločinů z nenávisti a budování tolerantnější společnosti.