V digitálním věku tradiční model demokracie ztrácí svou legitimitu, protože byl vytvořen pro reálné prostředí a není schopen adekvátně reagovat na technologické, bezpečnostní, politické a společenské proměny 21. století. Zažité mechanismy v tradiční demokracii – mocenské zájmy, korupce, protekcionismus, neodborné nakládání s finančními prostředky daňových poplatníků, špatná politická rozhodnutí, kvůli nimž občané a stát čelí problémům, šíření dezinformací a nenávisti, včetně manipulace s veřejným míněním – každým dalším dnem prohlubují nedůvěru občanů ve stát a jeho instituce. Čím větší je nedůvěra ve stát a jeho instituce, tím hůře se občanům v zemi žije.

Kromě toho je současná demokracie pro digitální věk prakticky nefunkční, protože postrádá pokročilé integrované bezpečnostní systémy a kybernetické protokoly nezbytné k ochraně digitální státnosti, legitimity státu, digitální infrastruktury a demokratického řádu v kyberprostoru. Právě z tohoto prostoru dnes pronikají nejvýznamnější hybridní hrozby 21. století do mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností a kriticky ohrožují celý demokratický svět.

Mobilní aplikace Online demokracie, propojená s pokročilou umělou inteligencí, představuje technologicky nejvyspělejší nástroj pro budování moderního, efektivního a stabilního demokratického zřízení, jehož přijetí je nevyhnutelné pro všechny státy – opožděné zavedení by totiž kriticky ohrozilo jejich schopnost plně se zapojit do budoucích politických a globálních struktur.

Umělá inteligence v aplikaci Online demokracie představuje technologický pilíř prvního politického systému v kyberprostoru, který zefektivňuje e-komunikaci mezi občany a státem při hodnocení a schvalování politických návrhů, optimalizuje rozvoj systému, podporuje inovativní tvorbu digitálních politických programů, strategické plánování a významně přispívá k přípravě státního rozpočtu se všemi parametrickými změnami. Zároveň zajišťuje kontrolu hlasovacích mechanismů a bezpečnostních protokolů při e-volbách, minimalizuje potřebu tradičních politických struktur a chrání digitální státnost i legitimitu státu v rámci kyberbudoucnosti.

Pro více než 5 miliard uživatelů internetu a sociálních sítí může v digitálním věku existovat pouze jedna online demokracie. Nezáleží na tom, zda je její forma parlamentní, prezidentská, poloprezidentská, přímá či jiná – v kyberprostoru platí nová pravidla. Jejím ústavním pilířem je digitální státnost a legitimita státu, kde občané v roli e-voličů plně uplatňují svá volební práva.

Definice: Ochrana digitální státnosti je soubor opatření k zajištění ochrany státu, jeho legitimity a suverenity v kyberprostoru.

Nepřátelské vlády se zaměřují na nejzranitelnější složku státní stability - jejich kybernetické armády pronikají do sociálních sítí a mobilních zařízení a útočí na digitální státnost, tedy na suverenitu, institucionální autoritu, teritoriální identitu i demokratickou legitimitu státu v online světě. Tím kriticky oslabují důvěru občanů ve vlastní stát.

Digitální státnost představuje moderní pilíř národní suverenity a legitimity státu v kyberprostoru. Jejím základem je ochrana důvěry občanů ve stát, jeho instituce a demokratický proces v prostředí, které je ovlivňováno novými technologiemi, sociálními sítěmi a umělou inteligencí. Bez ochrany digitální státnosti hrozí postupný rozpad rodin, společnosti a státu v důsledku hybridních hrozeb pronikajících z kyberprostoru do všech mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností.

Ztráta důvěry občanů ve stát a jeho instituce představuje jednu z nejobávanějších hrozeb 21. století. Bez důvěry se občanům v jejich vlastní zemi žije stále hůře, neboť mizí pocit jistoty, spravedlnosti a sounáležitosti se státem. Politické reprezentaci nedůvěra znehodnocuje její práci, ohrožuje legitimitu politických stran a hnutí a komplikuje schopnost efektivně prosazovat veřejné politiky.

Ztráta důvěry občanů ve stát a jeho instituce se postupně mění v nenávist ve společnosti a deformuje bezpečnostní, sociální, ekonomickou, environmentální a právní stabilitu státu. Vyvolává bezpečnostní a sociální napětí, prohlubuje frustraci občanů, která se promítá do eskalace konfliktů, nárůstu extremistických postojů a radikalizace občanů na sociálních sítích. Zpomaluje hospodářský rozvoj, utlumuje prosperitu a pokrok a v konečném důsledku způsobuje rozklad rodin a společnosti a rozpad státu.

Stupnice společenské nedůvěry ve stát a jeho instituce odhaluje nedostatečně zajištěnou obranyschopnost státu vůči hybridním hrozbám pronikajícím z kyberprostoru do mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností:

• 20 % nedůvěry: První varovná fáze. Část obyvatel začíná ztrácet víru ve schopnost státu spravovat věci veřejné transparentně a efektivně. Objevují se první známky kritického odstupu od politiky, mírný pokles volební účasti a rostoucí pocit, že instituce nejsou dostatečně odpovědné vůči občanům.
• 30 % nedůvěry: Fáze eroze důvěry. Nedůvěra se stává viditelným společenským jevem. Zesiluje se polarizace veřejnosti, oslabuje autorita ústavních institucí a stále častěji se objevuje nespokojenost a frustrace v mediálním prostoru i na sociálních sítích.
• 40 % nedůvěry: Fáze strukturální nestability. Nedůvěra již zasahuje většinu společenských vrstev. Politická reprezentace ztrácí schopnost získávat mandát k dlouhodobým reformám, ekonomika začíná zpomalovat a část občanů se uchyluje k populistickým a extremistickým postojům, které dále oslabují demokratickou soudržnost.
• 50 % nedůvěry: Fáze hluboké krize legitimity. Občané přestávají důvěřovat politikům a klíčovým institucím státu. Prohlubuje se frustrace, narůstá počet protestů a občanská nespokojenost, oslabuje se vnitřní soudržnost a výrazně se zpochybňuje legitimita vlády, parlamentu i prezidenta. Důvěra v demokratický systém se stává křehkou a ohroženou.
• 60 % nedůvěry: Fáze společenského rozkladu. Nedůvěra se promítá do každodenního života. Slábne právní jistota, polarizace společnosti přechází do skryté nenávisti a konfliktu, a veřejná správa ztrácí schopnost efektivně řídit stát. Zahraniční partneři ztrácejí důvěru v politickou i ekonomickou stabilitu země.
• 70 % nedůvěry: Fáze počátečního neviditelného rozkladu státu. Dochází k nenápadnému, avšak hlubokému rozkladu společnosti i samotného státu. Ústavní systém ztrácí autoritu, společenské hodnoty se rozpadávají a obnova důvěry ve stát a jeho instituce se stává dlouhodobým a složitým procesem.
• 80 % nedůvěry: Fáze systémového rozpadu. Nedůvěra přerůstá v otevřenou nenávist občanů vůči politikům kvůli jejich zuřivým bojům o mocenské zájmy, korupci, protekcionismu, zametání kauz pod koberec, vylhaným a zastaralým politickým programům, neodbornému nakládání s finančními prostředky daňových poplatníků a špatným politickým rozhodnutím, která ohrožují občany i stát. Situaci dále zhoršuje masivní šíření dezinformací, kvůli kterému občané nejsou schopni rozeznat lež od pravdy. V důsledku toho dochází k postupnému rozpadu rodin, rozvratu společnosti, oslabení obranyschopnosti státu a hrozí rozpad demokratického řádu.

Digitální státnost nejvíce a nejčastěji ohrožují falešné účty, včetně těch ze zahraničí či zakoupených na černých tržištích. Tyto hybridní účty navyšují nerealistický počet sledujících a přátel, zkreslují veřejné mínění, ohrožují národní bezpečnost, online hlasování, nominace na Demokratickou osobnost roku a důvěru občanů v demokracii i vlastní stát.

Pro zajištění ochrany státu, jeho legitimity a suverenity v kyberprostoru je nezbytné zřídit specializované Národní bezpečnostní centrum pro ochranu demokracie (NBCOD) – bez tohoto pilíře národní bezpečnosti by byla ochrana digitální státnosti kriticky ohrožena. Centrum by nahradilo zastaralé orgány státní moci zaměřené výlučně na ochranu fyzického prostoru, sloučilo národní kybernetické a bezpečnostní úřady a částečně spolupracovalo se zpravodajskými službami. Zajišťovalo by koordinaci s mezinárodními organizacemi, například NATO, a dalšími strategickými partnery.

Hlavním posláním NBCOD bude ochrana a obnova důvěry v demokracii, stát a jeho instituce, a zajištění, aby hybridní hrozby pronikající z kyberprostoru do mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností nezpůsobovaly rozvrat rodin, společnosti a státních struktur. Tento úkol přesahuje rámec činnosti a pravomocí ústavních činitelů, jednotlivých státních orgánů, bezpečnostních složek, policie, zpravodajských služeb a dalších specializovaných úřadů. Vyžaduje vznik a systematické řízení integrované koncepce „Strategie demokratické bezpečnosti“, která předpokládá superkompetence a mimořádné odborné kapacity v oblastech průzkumu, analytické činnosti, rizikových operací, infiltrace do konfliktních prostředí, sběru, zajišťování a verifikace dat, prověřování informací a osob, stejně jako rozvoj metod pro prevenci dezinformací a manipulace prostřednictvím umělé inteligence a dalších vyspělých digitálních technologií.

V digitální éře je nezbytné, aby stát disponoval integrovanou a sofistikovanou infrastrukturou pro ochranu své digitální státnosti, která dokáže koordinovat prevenci, detekci a neutralizaci hrozeb, analyzovat digitální prostředí a chránit občany před manipulací a dezinformacemi. Pouze strategické zabezpečení digitální státnosti umožňuje udržet stabilní a legitimní státní instituce, zachovat důvěru občanů, zajistit vysokou kvalitu života, efektivní veřejné služby a dlouhodobou prosperitu společnosti v 21. století.

Politinn je sociální síť a první evropská platforma nové generace pocházející z České republiky. Jako jediná na světě integruje digitální demokratickou infrastrukturu, která občanům umožňuje aktivně vstoupit do politického systému online demokracie – žádný jiný vstup do tohoto systému neexistuje.

Špatná komunikace mezi občany a politiky vede ke ztrátě důvěry v demokracii a právní stát, nárůstu bezpečnostního a sociálního napětí ve společnosti, šíření dezinformací a nenávisti a k manipulaci veřejného mínění. Pokud je v digitální éře politická komunikace stále převážně moderována tradičními médii, jde o nezvratný důkaz zaostalosti demokratického systému. Role tradičních médií zůstává v kyberbudoucnosti nepostradatelná, zejména v oblasti národní a mezinárodní osvěty o demokracii. Avšak vzhledem k omezením mediální agendy, způsobeným kapacitami redakcí, tento model nutně selhává v oblasti, která je v online demokracii klíčová – tedy v řešení každodenních problémů občanů prostřednictvím e-komunikace s politiky a státní správou.

Základním stavebním kamenem digitální demokratické infrastruktury je její imunitní systém, na němž závisí nejen rozvoj a stabilita demokracie, ale také důvěra občanů v její fungování. Bez tohoto systému by plnohodnotné, bezpečné a transparentní fungování demokratických procesů v digitálním věku nebylo možné.

Systém zajišťuje bezpečné, spravedlivé a otevřené zapojení občanů i politiků do e-komunikace prostřednictvím sociální platformy Politinn. Jeho pilíře tvoří e-volby, e-voliči a e-kandidáti, kteří mohou aktivně participovat na všech úrovních voleb prostřednictvím digitální identity. Infrastruktura zároveň podporuje rovný přístup k politické soutěži, například formou bezplatných předvolebních kampaní pro kandidáty a politické subjekty bez finančního zázemí.

Digitální demokratická infrastruktura je navržena tak, aby byla kompatibilní se vznikajícím digitálním právním rámcem, vycházejícím z principů digitální ústavy, digitálních zákonů a digitální listiny práv a svobod, které v budoucnu ochrání občanská práva a svobody v online prostředí. Součástí systému jsou také integrované bezpečnostní mechanismy, například Národní bezpečnostní centrum pro ochranu demokracie, které chrání zejména důvěru v demokracii před hybridními hrozbami, nárůstem bezpečnostního a sociálního napětí ve společnosti a šířením dezinformací, nenávisti a manipulace – mechanismů, které pronikají přímo do života občanů prostřednictvím sociálních sítí, mobilních zařízení a kyberprostoru.

Na mezinárodní úrovni tato infrastruktura podporuje spolupráci demokratických států, sdílení znalostí a posilování demokratických hodnot. Nedílnou součástí je také mezinárodní osvěta o demokracii, reprezentovaná prestižním oceněním „Demokratická osobnost roku“, vyzdvihující přínos hrdinů demokracie, kteří se v rámci osobního i profesního života obětují ve prospěch demokracie a konají veřejné dobro.

Imunitní systém demokracie představuje digitální organismus, v jehož rámci dochází prostřednictvím sociální sítě Politinn ke sdílení každodenních problémů občanů a k hledání smysluplných řešení. Stejně jako biologický imunitní systém chrání tělo před ohrožením, demokratický imunitní systém chrání společnost a stát před hybridními hrozbami. Tento systém zajišťuje neustálou cirkulaci informací mezi občany, politiky a institucemi, čímž posiluje odolnost, transparentnost a schopnost demokracie reagovat na nové výzvy.

Občané zde plní funkci buněk demokratického organismu – svými podněty, názory, nápady, vizemi a hodnocením politiky aktivují mechanismy, které udržují demokracii zdravou, funkční a důvěryhodnou. Sociální síť Politinn v tomto procesu zastává roli digitálního nervového systému, který propojuje všechny složky společnosti v reálném čase. Umožňuje včasnou identifikaci problémů, kolektivní formulaci návrhů a okamžitou zpětnou vazbu, čímž brání hromadění společenského napětí a podporuje aktivní a vědomou občanskou kulturu. Bez imunitního systému demokracie by demokratický stát nemohl v digitálním věku existovat.

Nedílnou součástí imunitního systému demokracie je národní osvěta o demokracii, ve které hrají klíčovou roli hrdinové demokracie – běžní občané, kteří získali prestižní ocenění „Demokratická osobnost roku“ za své mimořádné pracovní úspěchy a za to, že konají ve prospěch demokracie a veřejného dobra. Tito hrdinové představují v době hybridních válek a mezinárodních konfliktů vztyčené pilíře, jdou příkladem svým národům a přispívají k zajištění trvalé regenerace důvěry, stability a spravedlnosti.

Imunitní systém demokracie však nelze ochránit žádnou armádou, tanky, dělostřelectvem, raketami, drony ani bojovými letadly. Současné hybridní hrozby – sociální terorismus – tedy radikalizace občanů na sociálních sítích, digitální násilí, šíření dezinformací a nenávisti – pronikají do mobilních zařízení, na sociální sítě a do kyberprostoru. Ochranu tohoto systému musí zajišťovat moderní Národní bezpečnostní centrum pro ochranu demokracie, které prostřednictvím prevence, detekce a neutralizace hrozeb posiluje kybernetickou odolnost státu i společnosti, obnovuje důvěru občanů a garantuje dlouhodobou stabilitu a bezpečnost demokratického uspořádání.

Pro zajištění ochrany státu, jeho legitimity a suverenity v kyberprostoru je nezbytné zřídit specializované Národní bezpečnostní centrum pro ochranu demokracie (NBCOD) – bez tohoto pilíře národní bezpečnosti by byla ochrana digitální státnosti kriticky ohrožena. Centrum by nahradilo zastaralé orgány státní moci zaměřené výlučně na ochranu fyzického prostoru, sloučilo národní kybernetické a bezpečnostní úřady a částečně spolupracovalo se zpravodajskými službami. Zajišťovalo by koordinaci s mezinárodními organizacemi, například NATO, a dalšími strategickými partnery.

Hlavním posláním NBCOD bude ochrana a obnova důvěry v demokracii, stát a jeho instituce, a zajištění, aby hybridní hrozby pronikající z kyberprostoru do mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností nezpůsobovaly rozvrat rodin, společnosti a státních struktur. Tento úkol přesahuje rámec činnosti a pravomocí ústavních činitelů, jednotlivých státních orgánů, bezpečnostních složek, policie, zpravodajských služeb a dalších specializovaných úřadů. Vyžaduje vznik a systematické řízení integrované koncepce „Strategie demokratické bezpečnosti“, která předpokládá mimořádné odborné kapacity v oblastech průzkumu, analytické činnosti, rizikových operací, infiltrace do konfliktních prostředí, sběru, zajišťování a verifikace dat, prověřování informací a osob, stejně jako rozvoj metod pro prevenci dezinformací a manipulace prostřednictvím umělé inteligence a dalších vyspělých digitálních technologií.

Tradiční demokracie
Tradiční demokracie je systém založený na volbě zástupců lidu v předem stanovených termínech, kde je moc soustředěna v rukou politických elit a občané mají omezené možnosti ovlivnit rozhodovací procesy. Komunikace probíhá převážně prostřednictvím tradičních médií a neumožňuje kontinuální participaci, což posiluje mocenské struktury vzdálené reálným potřebám společnosti. Tento model byl vytvořen pro fyzický svět a analogové prostředí a v digitálním věku postupně ztrácí účinnost – nedokáže reagovat na rychlost informačních toků, globální propojení ani potřebu nepřetržité participace občanů. Bez transformace do online demokratické formy by tradiční demokracie postupně ztrácela legitimitu a nebyla schopna chránit demokratické hodnoty ani zajišťovat správu státu v kyberprostoru.

E-demokracie
E-demokracie představuje technologické rozšíření tradiční demokracie, umožňující digitalizaci vybraných volebních a komunikačních procesů. Jejím základem je elektronické hlasování (e-volby), kdy voliči mohou odevzdat hlas prostřednictvím digitální identity. I přes tyto inovace zůstává e-demokracie pevně svázána s tradičním modelem – účast občanů je časově omezena na volební období a systém neumožňuje trvalou interakci s politickými představiteli. Chybí komplexní mechanismy digitální komunikace, vzdělávání občanů i ochrany demokratických hodnot v kyberprostoru. E-demokracie tedy pouze digitalizuje stávající procesy a nemůže nahradit plnohodnotnou online demokracii, která je koncipována pro každodenní participaci občanů, ochranu digitální státnosti, národní suverenity a legitimity státu v kyberprostoru.

Online demokracie
Online demokracie představuje nový civilizační model řízení společnosti pro 21. století. Technologicky, právně a institucionálně se distancuje od tradičního systému, v němž přetrvávají zkorumpované a neefektivní praktiky oslabující důvěru občanů ve stát a jeho instituce. Je založena na digitální státnosti – nejvyšším právním principu ochrany občanů, státu a jeho suverenity v kyberprostoru. Digitální státnost zajišťuje legitimitu, kontinuitu a stabilitu výkonu státní moci a chrání demokratické instituce, veřejnou správu, rozhodovací procesy, infrastrukturu i identitu občanů před kybernetickými útoky, hybridními hrozbami a zahraničním vměšováním. Na jejím základě vzniká digitální demokratická infrastruktura, která umožňuje nepřetržitou interakci občanů se státem. Občané se stávají e-voliči, kteří mohou v reálném čase vyjadřovat podporu, spolurozhodovat o veřejných otázkách a kontrolovat výkon moci, zatímco e-kandidáti vedou transparentní kampaně bez finančních bariér.

Je možné, aby politici zajistili lepší budoucnost občanům a naplňovali svůj program řádně bez ochrany digitální státnosti, na níž závisí důvěra občanů ve stát a jeho instituce?

Ne, není to možné. Politici nemohou zajistit efektivní fungování státu ani jeho bezpečnostní, sociální, ekonomickou, environmentální a právní stabilitu, a zároveň nemohou občanům garantovat ochranu života, zdraví, základních potřeb, kvalitu životní úrovně ani poskytování veřejných služeb, pokud nezabezpečí ochranu digitální státnosti a legitimity státu v kyberprostoru. Bez této klíčové podmínky hrozí postupný rozpad rodin, společnosti a státních institucí v důsledku hybridních hrozeb, které pronikají z kyberprostoru do mobilních zařízení, sociálních sítí a domácností. Tyto hrozby ohrožují integritu státu, narušují důvěru občanů a omezují schopnost státních orgánů plnit své základní funkce.

Nejzranitelnější a nejkritičtější složkou státní politiky jsou zastaralé programy politických stran a hnutí, což je hlavní důvod, proč klesá důvěra občanů ve stát a jeho instituce. Ve všech těchto programech totiž chybí zásadní bezpečnostní pilíř – ochrana digitální státnosti, národní suverenity a legitimity státu v kyberprostoru, kam se přesouvá politická a společenská komunikace a kde žije digitální civilizace.

Programy politických stran a hnutí jsou zastaralé a nesplňují klíčové technologické parametry ani bezpečnostní normy. Bez inovativního přístupu, který integruje moderní technologie a bezpečnostní standardy, nelze strategicky propojit politické vize s efektivní správou veřejných prostředků, optimalizací daňové zátěže a úsporami finančních prostředků pro občany i stát. Pouze jejich systematickým přepracováním mohou vzniknout moderní digitální politické programy, schopné reagovat na výzvy 21. století a zajistit efektivní, bezpečné a transparentní řízení státu i v kyberprostoru.

Zastaralé programy znemožňují efektivní řízení, rozvoj, prosperitu a pokrok státu a komplikují strategické plánování, koordinaci veřejných politik, správu veřejných financí, implementaci technologických inovací, kybernetickou a informační bezpečnost, vzdělávací a vědecké programy, infrastrukturu, dopravní a energetické systémy, ochranu životního prostředí, sociální a zdravotní služby, dostupné bydlení a legislativní procesy. Současně blokují podmínky pro nadstandardní životní úroveň a perspektivní budoucnost.

Digitální politický program je strategický dokument, podle kterého se řídí společnost a stát nejen v reálném světě, ale i v kyberprostoru. Proto musí splňovat nejpřísnější bezpečnostní a technologická kritéria 21. století a být neustále aktualizován, aby dokázal s maximální přesností predikovat dlouhodobé cíle spojené s politickou vizí, implementací nových technologií, umělé inteligence a dalších inovací. Součástí programu jsou rovněž střednědobé a krátkodobé cíle, které zajišťují flexibilitu, efektivní správu zdrojů a adaptabilitu na rychle se měnící prostředí.

E-voliči představují základní pilíř online demokracie a tvoří imunitní systém demokratického státu v digitálním věku. Jejich aktivní zapojení prostřednictvím sociální platformy Politinn umožňuje přímou komunikaci s politiky a veřejnou správou, sdílení názorů, vyjadřování podpory a hodnocení činnosti politických představitelů. Díky tomu se e-voliči stávají klíčovým prvkem ochrany důvěry v demokracii, stability politického systému a odolnosti společnosti vůči manipulaci, dezinformacím a hybridním hrozbám.

Jejich činnost posiluje transparentnost rozhodovacích procesů, podporuje rovnost v přístupu k politickému dění a přispívá k obnově morálních hodnot demokracie. Tento inovativní model volebního procesu zvyšuje bezpečnostní, sociální, ekonomickou i právní stabilitu státu, zlepšuje kvalitu života občanů a umožňuje flexibilní adaptaci státní politiky na aktuální výzvy.